Kontrolní činnost orgánů ochrany veřejného zdraví se v současné době řídí zákonem č. 471/2005 Sb., který je úplným zněním zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn. Zákon o ochraně veřejného zdraví prošel v průběhu šesti let řadou změn a novel. Vyplývá to vše ze změn provedených zákony v jednotlivých letech vymezeného období. V roce 2001 to byly zákony č. 254 a 274, v roce 2002 pak č. 13, 76, 86, 120, 309 a 320, v roce 2003 č. 274, 356 a 362, v roce 2004 č. 167, 326 a 562 a v loňském roce č. 125, 253 a 392.
Ing. Václav Mergl, CSc.
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s.
Brno
Vymezení základních pojmů
Veřejným zdravím se rozumí zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek života a způsobem života.
Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění.
Ohrožení veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.
Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace, vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika.
Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vyrábí výrobek nebo i jen navrhla či objednala výrobek, který hodlá uvést na trh nebo do oběhu pod svým jménem.
Provozovatelem vodovodu pro veřejnou potřebu je osoba, které krajský úřad vydal povolení podle § 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
Za osobu, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, se považuje:
- vlastník, a není-li provozovatelem, pak provozovatel vodovodu, u něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo počet fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než 50, pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby,
- osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních a podzemních dopravních prostředcích,
- vlastník nebo provozovatel veřejné studny, která byla označena jako zdroj pitné vody,
- osoba zásobující pitnou vodou z individuálního zdroje veřejné objekty (například školy, zdravotnická zařízení, zařízení stravovacích služeb).
Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná pro potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání (Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu).
Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo jiné činnosti právnické osoby musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem. Je-li propojení s pitnou vodou, lze vyrobit teplou vodu jen z vody pitné.
Orgány ochrany veřejného zdraví dle § 78 zákona č. 471/2005 Sb. vykonávají státní správu, a jsou to:
- Ministerstvo zdravotnictví,
- krajské hygienické stanice,
- Ministerstvo obrany a ministerstvo vnitra.
Působnost orgánů ochrany veřejného zdraví
Na žádost osob uvedených v odstavci 2 § 3 zákona č. 471/2005 Sb. může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu užití vody, která nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví. Jde-li o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné zdraví, nápravná opatření jsou dostačující k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení hygienického limitu jakéhokoli ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou netrvalo během posledních 12 měsíců déle než 30 dnů.
Zjistí-li provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu, že nápravnými opatřeními není možné dodržení ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odstavce 4 věty třetí, může požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o určení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdraví může na časově omezenou dobu určit mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, jestliže používání vody takové jakosti po stanovenou dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není možné zabezpečit jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na dobu co nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost může být tato doba prodloužena, nejdéle však na další 3 roky. Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický limit omezen, je nutno doložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zda a v jakém rozsahu byla zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví tuto skutečnost ověří.
Za mimořádných okolností může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě žádosti podané nejpozději 5 měsíců před uplynutím lhůty prodloužení povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, a to nejdéle na období 3 let, pokud prodloužení mírnějšího hygienického limitu povolí Komise Evropských společenství na žádost podanou jménem České republiky příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
Žadatel o výjimku je povinen neprodleně odběratele a další osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká, v přiměřeném rozsahu informovat o povolení a o jeho podmínkách, o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné vody. pokud z opatření nebo z rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví plyne pro některé skupiny obyvatelstva ohrožení zdraví, je povinnost do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví.
Autorizací se podle § 83a pro účely zákona č. 471/2005 Sb. rozumí postup zahájený na žádost fyzické osoby (která je podnikatelem), organizační složky státu, kraje nebo obce nebo právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět např. odběr vzorků a vyšetření jakosti pitné a teplé vody, vody v koupalištích a vody ve zdroji pro bazén umělého koupaliště nebo sauny a případně další oblasti.
Postup provozovatele vodovodů
Provozovatel vodovodu (§ 4) je povinen za podmínek upravených prováděcím předpisem zajistit u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace:
- kontrolu, zda voda má jakost pitné vody, a to nejméně v rozsahu a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem a za použití metody, která splňuje požadavky upravené prováděcím právním předpisem, a
- pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě.
Protokol je povinen neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.
Provozovatel vodovodu je povinen vypracovat provozní řád, ve kterém uvede místa odběru surové, popřípadě pitné vody, základní údaje o technologii úpravy vody, používaných chemických přípravcích, podmínky údržby, plán kontrol provozu a technického stavu vodovodu nebo jiného zařízení pro dodávku pitné vody, způsob stanovení odběru vzorků pitné vody, rozsah a četnost kontrol a počet zásobovaných osob. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Dále je povinen, aby odběratelům a dalším osobám, kterým dodává pitnou vodu, byly k dispozici aktuální informace o jakosti dodávané vody a látkách použitých k úpravě.
Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli ukazatele, stanoveného prováděcím předpisem nebo povoleného nebo určeného podle zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví je provozovatel vodovodu povinen neprodleně prošetřit , zjistit jeho příčinu a přijmout účinná nápravná opatření. O těchto skutečnostech je povinen neprodleně informovat příslušný orgán ochrany veřejné zdraví. Je-li nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno vnitřním vodovodem nebo jeho údržbou, je provozovatel vodovodu povinen informovat o tom odběratele, popřípadě další osoby v obdobném postavení, kterým dodává pitnou; v informaci uvede i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou hygienické limity dodrženy.
Zjistí-li provozovatel vodovodu výskyt dalších látek nebo součástí pitné vody neupravených prováděcím právním předpisem, neprodleně oznámí tuto skutečnost orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví na základě oznámení nebo z vlastního podnětu určí hygienický limit pro výskyt takových látek nebo součástí, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentracích nebo množství, které neohrožuje veřejné zdraví. Provozovatel vodovodu je povinen kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vody, neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví jinak.
Výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou
Výrobce nebo dovozce výrobku určeného k přímému styku s pitnou, teplou nebo surovou vodou při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných účelech a výrobce nebo dovozce chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby jejich složení a značení na obalech , visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem.
Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit u držitele osvědčení o akreditaci nebo u držitele autorizace podle zákona, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé vody; o ověření je povinen mít záznam.
Orgán ochrany veřejného zdraví vydá povolení k užívání výrobku nebo chemického přípravku, jestliže navrhovatel prokáže, že nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti pitné nebo teplé vody.
Provozovatel vodovodu může při vodárenské úpravě surové vody používat jen vodárenské technologie a chemické přípravky upravené prováděcím právním předpisem. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví k použití vodárenské technologie, neuvedené v prováděcím předpise, povolení vydá, jestliže navrhovatel prokáže, že vodárenská technologie vede k dodržení jakosti pitné vody a nedojde k jejímu negativnímu ovlivnění.
Nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky
Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky je jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava.
Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky je každý povinen chránit zdraví lidí a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami označujícími specifickou rizikovost a standardními pokyny pro bezpečné zacházení podle zvláštních předpisů.
Právnické osoby smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok. O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba povinna uchovávat po dobu 3 let.
Právnická osoba je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech chemických látek a chemických přípravků, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě. Text pravidel je povinna právnická osoba projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.
Právnické osoby jsou povinny skladovat nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob.
Právnické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, jsou povinny vést evidenci pro každou chemickou látku a chemický přípravek odděleně a evidenční záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství, stavu zásob a jméno osoby, které byly chemická látka nebo chemický přípravek vydány. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let po dosažení nulového stavu zásob nebezpečné chemické látky nebo chemického přípravku.
Závěr
Kontrolní činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví jsou nedílnou součástí dozoru nad dodržováním předpisů ochrany veřejného zdraví. Vydané zákony a navazující prováděcí právní předpisy vymezují působnost orgánů ochrany veřejného zdraví a povinnosti provozovatelů nejenom vodovodů a kanalizací. Součástí legislativy ochrany veřejného zdraví jsou i podmínky nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, které je nutné zohlednit při každodenní praxi.
Příspěvek z konference Provoz vodovodů a kanalizací
VAKIFO 2006
